jan korbel

Luis von Ahn nejdřív ukáže, jak využívají CAPTCHA pro digitalizaci knih a pak nastíní svůj další projekt, kdy chtějí využít toho, že se lidi snaží naučit jazyk k tomu, aby vytvářeli překlady z různých jazyků do různých jazyků.

Myslím, že to pěkně ilustruje, jak málo ještě víme o tom, co internet všechno změní. Úžasný.

Via @kofila

Počítám, že se vám to taky stalo už několikrát. Do schránky vám přijde dopis od firmy, kterou neznáte a rozhodně jste od ní nikdy nic nechtěli, otevřete ho a ejhle, vypadá to celé jako faktura za služby. Vy ale víte, že jste si žádné služby neobjednali a rozhodně o ně nemáte zájem a v klidu „fakturu” zahodíte.

Mně zrovna přetekl onen pomyslný pohár trpělivosti. Takovéhle praktiky jsou v mých očích jasný pokus o podvod, když nad pokusy o podvod vždy jen mávneme rukou, proč by měly přestávat. Někdo se nachytá.

Takže jsem si našel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (doufám, že je to ten správný pro tenhle případ), zjistil si, že mají možnost elektronického podání stížnosti a této možnosti jsem využil s následujícím textem.

Dobrý den,

firma Seznam firem s. r. o.* mi poslala dopis, ve kterém je něco, co vypadá jako faktura za služby, ale v patičce je malým šedým písmem napsáno, že jde o návrh o uzavření smlouvy.
Myslím, že jde o jasný pokus, aby někdo zaplatil fakturu v domnění, že se jedná o služby, které objednal někdo jiný z jeho firmy.
Pokusy o podvod by se neměly trpět a proto prosím Váš úřad, aby zasáhl.

Díky

Jan Korbel

* Adresa firmy Seznam firem s. r. o. (http://sf-cz.cz)
Příční 118/10
602 00, Brno
IČ: 29282934

(Podrobnější nacionále člověk zadává ve formuláři před textem vzkazu.)

Nepřidá se někdo, komu přišla taky?

Proč jsem proti dohodě ACTA, už bylo dobře sepsáno. V tomhle příspěvku chci mluvit o něčem jiném.

Musíme si uvědomit jednu věc: Na čí straně je právo? Vlastníci autorských práv mohou prodávat své zboží za podmínek, které si vyberou, ať už jde o cenu nebo omezení média apod. My, jako jakýkoli jiný zákazník, máme možnost hlasovat penězi.

Jenže internet všechno změnil.

Některé zboží pokryté autorskými právy lze téměř bez nákladů a bez ztráty kvality množit a šířit. Vlastníkům vznikají ztráty, které se snaží minimalizovat. Činí tak v rámci stávajících právních norem a výsledkem je třeba DRM. Snaží se tento rámec rozšířit ve svůj prospěch a výsledkem je ACTA, SOPA, PIPA.

Prosazují svoje zájmy a to je legitimní. My máme zase právo vyjádřit svůj ostrý nesouhlas, když rozšiřování ochrany jejich obchodních práv hrozí zasáhnout do našich práv občanských.

Právo je kodifikovaná společenská dohoda. Jakou dohodu jsme vlastníkům práv nabídli? Chceme po nich, aby ustoupili z konceptu práva, který platil, když jejich zboží mělo fyzickou podobu. Chceme, aby se s digitálním obsahem zacházelo v mnoha ohledech jinak, právě proto, že je téměř zdarma kopírovatelný a šiřitelný.

Chceme, aby se vzdali některých svých nároků, které jim dává stávající právní řád.

Protože se dá něco kopírovat a šířit zdarma, neznamená, že na to máme nárok.

Chceme upravit společenskou dohodu. Pojďme to, prosím, dělat jiným způsobem, než že budeme útočit na něčí servery. Chceme po nich ústupky. O ústupky se žádá, o ústupcích se vyjednává.

Ano, nejspíš bychom mohli prostě všechno krást z netu. Možná by to i urychlilo nevyhnutelný vznik jiné struktury pro tvorbu a prodej obsahu, než je ta stávající. Možná bychom se všichni naučili podporovat přímo tvůrce. Možná by to nakonec dobře dopadlo. Možná.

Ale já nechci vítězství, na jehož začátku je jasné pošlapání stávajících práv, protože internet takhle bude měnit mnohé další a nevyhnutelně i důležitější aspekty našeho života. A tohle by byl nebezpečný precedent. Tím nebezpečnější, kdyby to v tomhle případě dobře dopadlo.

Mimochodem, mám už pár let celkem konzistentní agendu příspěvků na Twitteru a tady na to, abych vypozoroval jednoznačný vzor chování ve své čtenářské obci.

Odkazy na anglicky psané příspěvky mají mnohem větší ohlasy, než na video nebo audio. Z toho plyne, že pořád hodně z vás neumí anglicky tolik, aby zvládli mluvené slovo.

Opakuji svůj apel z přednášky v Brně: Naučte se pořádně anglicky! Nedovedete si představit o co přicházíte. Nejen oborově, ale vůbec v rozhledu o světě, ve kterém žijete.

For if you don’t, it will come to bite you in the ass. Trust me.

Mílí pracovníci masmédií a novin zvlášť,

všichni víme, že prožíváte dlouhodobou krizi. Váš obchodní model se rozkládá. Když jste byli jediným prostředkem, přes který se dala oslovit tu lépe, tu hůře cílená skupina lidí, život byl fajn. Vaše firmy ztloustly a zblbly. Ale po tlustých létech přišla léta hubená a snad už vám dochází, že jich nebude jen sedm.

Na investigativní žurnalistiku nejsou peníze, protože výsledky její práce mají ve vašem obchodním modelu mnohdy menší cenu, než narychlo spíchnutá „zpráva” o kdejaké kravině. Oboje generuje page views a tedy peníze.

Jelikož jsem ale přesvědčen, že máte být hlídacími psy demokracie a nerad bych viděl, že skončíte jen lízáním genitálií (obrazně řečeno), tady je malý nápad, jak byste mohli použít ten internet ku prospěchu vlastnímu i společenskému.

Článek jako projekt

Vezměte si příklad z Kickstarter a oslovte svoje čtenáře s tím, že chcete pořádně prošetřit X, ale potřebujete k tomu Y peněz. Udělejte tomu promo stránku na webu, která se bude dobře sdílet. Musí prodat, takže video rozhovoru s novinářem (týmem), který už má něco za sebou, odkazy na jejich skvělé minulé články atd. atp.

Řekněte částku, kterou budete na projekt potřebovat.

Nechte lidi přispívat přes SMS, platební kartou, PayPalem. Udělejte několik vrstev příspěvků. Základní za 30 Kč, vyšší bude 90 Kč, ale ten dostane celý článek ještě v PDF (nebo ebook) přímo do mailu a bez reklam.

Nechte sponzorovat firmy. Omezený počet pozic, ať je z toho taky trochu prestiž. Dostanou logo k článku a do PDFka těch, co přispěli jen 30 Kč.

Řekněte předem, že pokud se do daného data nesejde dostatečně velká částka, všechny peníze dáte na určenou charitu.

Jasně, maluju tu tlustým štětcem, ale snad je to dostatečně ilustrativní. Myslím, že za pokus to stojí.

Mimochodem, novináři, potřebujete k uspořádání takovéhle akce vůbec noviny? Nemáte tak dobré jméno, že byste to mohli sfouknout sami a výsledek publikovali na svém blogu? A když ne, tak proč ne?

A analogicky to platí pro televizi a rádio.

PS: K napsání mě inspiroval článek Martina Malého, který mě nejdřív přiměl ke komentáři a pak už mi to nějak leželo v žaludku.

„I love free software and could not have built my site without it. But free web services are not like free software. If your free software project suddenly gets popular, you gain resources: testers, developers and people willing to pitch in. If your free website takes off, you lose resources. Your time is spent firefighting and your money all goes to the nice people at Linode.”
— maciej, tvůrce Pinboard

Via @jankubr, @DHH

Když jsem napsal „Proč je vítězství HTML5 nad flashem dobré pro všechny”, zdálo se mi, že z něj vyplývají kromě jiných i tyhle dva úhly mého pohledu:

1. Jde mi o vítězství nad flash playerem, tím pluginem, který je nutný pro chod aplikací vytvořených v programu Flash.

2. Na celou záležitost se dívám z pohledu vývojáře web aplikací.

Z komentářů jsem pochopil, že jsem selhal v obou bodech a tímto předkládám ctěnému čtenáři reparát.

Čtěte dál

Z tiskové zprávy Adobe:

„Our future work with Flash on mobile devices will be focused on enabling Flash developers to package native apps with Adobe AIR for all the major app stores.
…
We will continue to leverage our experience with Flash to accelerate our work with the W3C and WebKit to bring similar capabilities to HTML5 as quickly as possible, just as we have done with CSS Shaders.”

Tedy, Flash (jako program, vývojový nástroj) bude od nynějška cílen na vytváření nativních aplikací pro mobilní platformy a to, co jsme znali my jako flash na webu se přesune do HTML5 (používáno jako zastřešující termín pro kombinaci HTML5, CSS3 a JavaScriptu.). Z toho logicky plyne, že na to bude jiný vývojový nástroj, třeba Adobe Edge.

Pak jsme vyměnili pár tweetů…
Čtěte dál

Za nejasných okolností, zato s velkou publicitou, Apple ztratil něco, co je nejspíš prototyp nové generace iPhonu. Dnes jsem párkrát slyšel, že jde o promyšlený marketing. Já jsem naopak toho názoru, že podobná pozornost Apple poškozuje a tudíž rozhodně nebyla nastražená.
Čtěte dál

Přes Twitter jsem se dostal k projektu The Monster Engine člověka jménem Dave Devries (neplést s Piter De Vries). Vezme dětskou (kolem 7 let) kresbu a pak ji realisticky překreslí.
Čtěte dál

Vybavujete si tu povídku Šimka a Grossmana Exkurze do ZOO, jak pan učitel „nechce slevu zadarmo”? Když se to „zadarmo” správně podá…
Čtěte dál

Nedá mi to, abych nevyužil rozšířeného nepochopení toho, co iPad znamená a nenapsal kousek, na který budu brzo odkazovat s hřejivým „Já jsem vám to říkal!” Nebo mi bude připomínat, jak jsem byl mimo? Tak jako tak, užitečné zamyšlení.
Čtěte dál

Přiznejte se, že se taky, minimálně někde vzadu v hlavě, poplácáváte po rameni a říkáte si: „Tyjo, nebylo to jednoduchý všechno se to naučit, ale vyplatilo se. Jsem dobrej a tak je jasný, že mám dost práce.” Užíváme si pocitu, že v tom, co je teď v kurzu — tyhlety fejsbůky, gůgli, ajfouny, twítry, džímejly… — patříme k těm, co vědí. Hej, brácho, víš, jak to myslím? Rulujem. Cajk?
Čtěte dál

Včera Google ohlásil záměr vytvořit Chrome OS – operační systém založený na Linuxu, na kterém poběží zvláštní verze prohlížeče Chrome. Nedá mi to, abych si nezaznamenal, co si o tom teď myslím.
Čtěte dál

Před pár dny Apple uvedl novou generaci nejmenšího zástupce řady iPod. Bouřka, která se strhla kolem toho, že funguje jen se sluchátky od Apple, mi poslouží k ilustrování širšího závěru.
Čtěte dál