Rubrika: Esej

Je mi záhadou, jak je možné, že lidi s citem pro design jako jsou architekti (tedy ti dobří), mohou mít tak špatné weby.

Příklad za všechny: Firma Architektura, s. r. o.

Jak je možné, že někdo vytvoří takovou krásu jako je tenhle dům v Jevanech a pak ho prezentuje takhle ledabyle.

Dost možná mají tolik práce, že prostě nepotřebují konvertovat lidi z webu. Nevím. Každopádně tak to nebude navždy.

Pokud děláte weby pro klienty, zamyslete se, jestli by se vám nevyplatilo zaměřit se na architekty (nebo jiné „oborovky”). Klidně udělejte první zdarma, zjistíte, jaká jsou tam specifika atd. Po pár webech architektů budete specialisti, uděláte si mezi nimi jméno a budete mít konkurenční výhodu.

Když už jsme u korupce a toho, jak stát ničí ekonomiku, nemůžu si odpustit výkřik proti jednomu takovému státnímu zásahu konkrétně.


Už příští rok by mohly v Česku vyrůst desítky firem se státní účastí. Ministerstvo průmyslu a obchodu se totiž rozhodlo, že pomocí státního fondu přímo kapitálově vstoupí do menších začínajících firem s růstovým potenciálem.

„Český rozvojový uzavřený investiční fond“ naplní ministerstvo především penězi z unijních fondů. V první fázi bude k dispozici 600 milionů korun.

Mají jít do firem v počáteční fázi rozvoje. Ty potřebují spíše menší investice, podle šéfa sekce fondů EU ministerstva Petra Očka tak bude možné investovat až do stovky firem.

„Měly by to být samozřejmě inovativní firmy, což se prokáže tím, že budou mít zajímavý byznysplán pro soukromé investory i správce fondu,“ dodal Očko.

Stát zakládá speciální fond. Nalije stamiliony do desítek perspektivních firem, ihned.cz

Patřím do cílové skupiny tohohle fondu a můžu říct, že nechci, aby se stát do něčeho takového pouštěl. Peníze investorů jsou i českým startupům k dispozici. V tom není problém.

Čtěte dál

Když už jsme u toho designu, vzpomněl jsem si na srovnání umění a designu od Webdesigner Depot.

Dobré umění…

Dobrý design…

Inspiruje Motivuje
Je interpretováno Je pochopen
Je záležitostí vkusu Je záležitostí názoru
Vyžaduje talent Vyžaduje zručnost
Má pro každého různý význam Má pro každého stejný význam

Myslím, že hezky vystihuje problém, který mají často umělecky založení grafici při návrhu designu webů a aplikací. Samozřejmě se obě oblasti místy prolínají, ale rozhodně ne tolik, jak by se mohlo zdát.

OK, než se začtete, tak jen vezměte v úvahu, že Whittaker teď pracuje pro Microsoft.

Každopádně je zajímavé, si přečíst, jak vnímal Google zpočátku a jak to viděl v poslední době.

The Google I was passionate about was a technology company that empowered its employees to innovate. The Google I left was an advertising company with a single corporate-mandated focus.

Technically I suppose Google has always been an advertising company, but for the better part of the last three years, it didn’t feel like one. Google was an ad company only in the sense that a good TV show is an ad company: having great content attracts advertisers.

A zase jsme u toho, na co v posledních týdnech narážím často. Firma zapomene, kdo jsou její skuteční klienti.

Kdo jsou klienti Googlu? Prakticky všechny příjmy mají z reklamy, znamená to, že klienti jsou zadavatelé reklam? Pokud přistoupíte na tohle, pak začnete hledat víc informací, které se hodí zadavatelům reklam. Nastavíte vnitřní chod, metriky, odměňování tak, aby podporovalo cíle zadavatelů reklam.

A zjistíte, že nejlepší způsob, jak toho o lidech hodně zjistit, už vymyslel Facebook a začnete zkoušet dostat do svých produktů kýžené „sociálno”.

As it turned out, sharing was not broken. Sharing was working fine and dandy, Google just wasn’t part of it. People were sharing all around us and seemed quite happy. A user exodus from Facebook never materialized. I couldn’t even get my own teenage daughter to look at Google+ twice, “social isn’t a product,” she told me after I gave her a demo, “social is people and the people are on Facebook.” Google was the rich kid who, after having discovered he wasn’t invited to the party, built his own party in retaliation. The fact that no one came to Google’s party became the elephant in the room.

A vidíte, že vás lidi nepotřebují, tohle není práce, na kterou si vás najímají, vás mají na hledání.

The old Google made a fortune on ads because they had good content. It was like TV used to be: make the best show and you get the most ad revenue from commercials. The new Google seems more focused on the commercials themselves.

A začnou vám odcházet zaměstnanci, které nebaví ladit reklamy.

Google si musí uvědomit, že Facebook ho nepředčil, protože by se snažil hledat lepší způsoby, jak cílit reklamu. Nemyslím si dokonce, že by Zuckerberg byl tak hloupý a stavěl všechny příjmy na reklamě. S takovým množstvím uživatelů, kteří tráví v aplikaci tolik času, se dají dělat lepší věci.

To je inovace. Hledat, jaké jiné potřeby, v nových souvislostech, může Google pro nás uživatele plnit. To přiláká lidi a to přiláká i zadavatele reklam, ačkoli myslím, že lepší je nechat platit přímo uživatele. Hodily by se nějaké mikroplatby… a heleme Facebook credits

Všechny citace byly z Why I left Google, James Whittaker.

Via Daring Fireball

Včera proběhla na Twitteru zajímavá výměna názorů, kterou vyvolal Marek Prokop svým twítem:

Čtěte dál

Tomáš Baránek publikoval na blogu Mít vše hotovo dobrou analýzu toho, proč pro mnoho lidí současné pojetí emailových klientů nefunguje.

Email dnes: jde jen o seznam vstupů a dat (ne nutně informací a ne nutně vyžádaných), kde vizuálně všechno vypadá stejně. Email ale není v hlavách většiny uživatelů seznamem, ale je jakousi centrálou, nádražím, překladištěm vstupů, výstupů, úkolů, referencí, emocí. Některé zprávy jsou pro uživatele pouhou informací, jiné ale startem projektu, jiné přímo vybízejí k akci, jiné by měly být odloženy, jiné delegovány (ne jen přeposlány do jiného ubohého seznamu), jiné jsou ukazatelem do budoucnosti, čekáním na zprávu atd.

Do téhle situace jsme se dostali tak, že tvůrci emailových programů řeší pověstného „nejmenšího společného jmenovatele”, tj. jakousi množinu základních potřeb práce s emailem, která pokryje drtivou většinu lidí.

Problém samozřejmě nastává v momentě, kdy vybočujete z normálu, ať už množstvím došlých/odeslaných emailů, nebo nároky na to, jak s nimi potřebujete pracovat.

Řešením na množství může, do určité, míry být chytrá analýza, která vám pomůže s prioritou. O to se snaží Google se svou Priority Inbox. Zároveň vidíte, co to obnáší: Někdo musí skenovat a analyzovat vaše emaily a co s nimi děláte, jinak vám prostě nemůže pomoct. O tom, že i tak to bude dost složitý proces, ani nemluvě.

Řešením na zvláštní nároky práce s emaily vyplývajících z toho, jak pracujete, je jedině jiný přístup k celému emailovému programu. A to se zatím nikomu nechtělo/nevyplatilo/nepodařilo v nějakém velkém měřítku.

Ale už i tady se začíná blýskat na časy, protože přesně tohle začíná lidem docházet. Takže na Macu je třeba aplikace Replies, která se zaměřuje na problematiku firemní emailové podpory zákazníků.

Je to prostě takový nudný a celkem složitý problém k řešení. Každopádně, každý problém je příležitost, že kolegové vývojáři.

Před 14 dni jsem postnul výkřik proti podvodný praktikám jedné firmy, kdy vám poštou přijde něco, co vypadá jako faktura k úhradě, ačkoli s nimi nemáte nic společného a žádnou službu nechcete, očividně doufajíce, že dojde k úhradě omylem.

Zkusil jsem případ nahlásit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a včera mi přišla odpověď.

Obsah dopisu (fotka strany jedna a dva) se dá shrnout asi takto: ÚOHS se ze zákona o tyhle záležitosti nestará a navrhuje mi, abych podal na firmu trestní oznámení.

K tomu můžu říct jen, že moje naštvanost nad podobnými pokusy o podvod rozhodně nejde tak daleko, abych ztrácel čas po soudech, třeba i platil právníka a to vše s nejistým výsledkem.

Pokud tu není nějaké jiné systémové opatření proti podobným podvodníkům, pak jsou tu pro ně prostě dobré podmínky.


Aktualizováno 6. 1. 2014:

Zkusil jsem využít serveru hromadnezaloby.cz a zde je jejich vyjádření:

„Dobrý den,
děkujeme za váš podnět. Po jeho prostudování jsme však došli k závěru, že zde není prostor pro hromadnou žalobu, respektive že ačkoliv postup této společnosti není férový, nepřekračuje limity zákona, kde by se mohl podnikatel úspěšně bránit (u podnikatelů zákon a soudy předpokládají větší profesionalitu, tedy že si všimne, že faktura má poznámku, že jde o návrh smlouvy a že nebude hradit fakturu bezdůvodně). Ačkoliv sdílím vaše znepokojení a takové podnikání mi nepřijde smysluplné, užitečné a ani správné, nezbývá, než takovou službu ignorovat a veřejně ji kritizovat. Nicméně prostor pro soudní zásah zde nevidím.“

Tož tak.

Luis von Ahn nejdřív ukáže, jak využívají CAPTCHA pro digitalizaci knih a pak nastíní svůj další projekt, kdy chtějí využít toho, že se lidi snaží naučit jazyk k tomu, aby vytvářeli překlady z různých jazyků do různých jazyků.

Myslím, že to pěkně ilustruje, jak málo ještě víme o tom, co internet všechno změní. Úžasný.

Via @kofila

Počítám, že se vám to taky stalo už několikrát. Do schránky vám přijde dopis od firmy, kterou neznáte a rozhodně jste od ní nikdy nic nechtěli, otevřete ho a ejhle, vypadá to celé jako faktura za služby. Vy ale víte, že jste si žádné služby neobjednali a rozhodně o ně nemáte zájem a v klidu „fakturu” zahodíte.

Mně zrovna přetekl onen pomyslný pohár trpělivosti. Takovéhle praktiky jsou v mých očích jasný pokus o podvod, když nad pokusy o podvod vždy jen mávneme rukou, proč by měly přestávat. Někdo se nachytá.

Takže jsem si našel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (doufám, že je to ten správný pro tenhle případ), zjistil si, že mají možnost elektronického podání stížnosti a této možnosti jsem využil s následujícím textem.

Dobrý den,

firma Seznam firem s. r. o.* mi poslala dopis, ve kterém je něco, co vypadá jako faktura za služby, ale v patičce je malým šedým písmem napsáno, že jde o návrh o uzavření smlouvy.
Myslím, že jde o jasný pokus, aby někdo zaplatil fakturu v domnění, že se jedná o služby, které objednal někdo jiný z jeho firmy.
Pokusy o podvod by se neměly trpět a proto prosím Váš úřad, aby zasáhl.

Díky

Jan Korbel

* Adresa firmy Seznam firem s. r. o. (http://sf-cz.cz)
Příční 118/10
602 00, Brno
IČ: 29282934

(Podrobnější nacionále člověk zadává ve formuláři před textem vzkazu.)

Nepřidá se někdo, komu přišla taky?


Aktualizováno 6. 1. 2014:

Zkusil jsem využít serveru hromadnezaloby.cz a zde je jejich vyjádření:

„Dobrý den,
děkujeme za váš podnět. Po jeho prostudování jsme však došli k závěru, že zde není prostor pro hromadnou žalobu, respektive že ačkoliv postup této společnosti není férový, nepřekračuje limity zákona, kde by se mohl podnikatel úspěšně bránit (u podnikatelů zákon a soudy předpokládají větší profesionalitu, tedy že si všimne, že faktura má poznámku, že jde o návrh smlouvy a že nebude hradit fakturu bezdůvodně). Ačkoliv sdílím vaše znepokojení a takové podnikání mi nepřijde smysluplné, užitečné a ani správné, nezbývá, než takovou službu ignorovat a veřejně ji kritizovat. Nicméně prostor pro soudní zásah zde nevidím.“

Tož tak.

Proč jsem proti dohodě ACTA, už bylo dobře sepsáno. V tomhle příspěvku chci mluvit o něčem jiném.

Musíme si uvědomit jednu věc: Na čí straně je právo? Vlastníci autorských práv mohou prodávat své zboží za podmínek, které si vyberou, ať už jde o cenu nebo omezení média apod. My, jako jakýkoli jiný zákazník, máme možnost hlasovat penězi.

Jenže internet všechno změnil.

Některé zboží pokryté autorskými právy lze téměř bez nákladů a bez ztráty kvality množit a šířit. Vlastníkům vznikají ztráty, které se snaží minimalizovat. Činí tak v rámci stávajících právních norem a výsledkem je třeba DRM. Snaží se tento rámec rozšířit ve svůj prospěch a výsledkem je ACTA, SOPA, PIPA.

Prosazují svoje zájmy a to je legitimní. My máme zase právo vyjádřit svůj ostrý nesouhlas, když rozšiřování ochrany jejich obchodních práv hrozí zasáhnout do našich práv občanských.

Právo je kodifikovaná společenská dohoda. Jakou dohodu jsme vlastníkům práv nabídli? Chceme po nich, aby ustoupili z konceptu práva, který platil, když jejich zboží mělo fyzickou podobu. Chceme, aby se s digitálním obsahem zacházelo v mnoha ohledech jinak, právě proto, že je téměř zdarma kopírovatelný a šiřitelný.

Chceme, aby se vzdali některých svých nároků, které jim dává stávající právní řád.

Protože se dá něco kopírovat a šířit zdarma, neznamená, že na to máme nárok.

Chceme upravit společenskou dohodu. Pojďme to, prosím, dělat jiným způsobem, než že budeme útočit na něčí servery. Chceme po nich ústupky. O ústupky se žádá, o ústupcích se vyjednává.

Ano, nejspíš bychom mohli prostě všechno krást z netu. Možná by to i urychlilo nevyhnutelný vznik jiné struktury pro tvorbu a prodej obsahu, než je ta stávající. Možná bychom se všichni naučili podporovat přímo tvůrce. Možná by to nakonec dobře dopadlo. Možná.

Ale já nechci vítězství, na jehož začátku je jasné pošlapání stávajících práv, protože internet takhle bude měnit mnohé další a nevyhnutelně i důležitější aspekty našeho života. A tohle by byl nebezpečný precedent. Tím nebezpečnější, kdyby to v tomhle případě dobře dopadlo.

Mimochodem, mám už pár let celkem konzistentní agendu příspěvků na Twitteru a tady na to, abych vypozoroval jednoznačný vzor chování ve své čtenářské obci.

Odkazy na anglicky psané příspěvky mají mnohem větší ohlasy, než na video nebo audio. Z toho plyne, že pořád hodně z vás neumí anglicky tolik, aby zvládli mluvené slovo.

Opakuji svůj apel z přednášky v Brně: Naučte se pořádně anglicky! Nedovedete si představit o co přicházíte. Nejen oborově, ale vůbec v rozhledu o světě, ve kterém žijete.

For if you don’t, it will come to bite you in the ass. Trust me.

Mílí pracovníci masmédií a novin zvlášť,

všichni víme, že prožíváte dlouhodobou krizi. Váš obchodní model se rozkládá. Když jste byli jediným prostředkem, přes který se dala oslovit tu lépe, tu hůře cílená skupina lidí, život byl fajn. Vaše firmy ztloustly a zblbly. Ale po tlustých létech přišla léta hubená a snad už vám dochází, že jich nebude jen sedm.

Na investigativní žurnalistiku nejsou peníze, protože výsledky její práce mají ve vašem obchodním modelu mnohdy menší cenu, než narychlo spíchnutá „zpráva” o kdejaké kravině. Oboje generuje page views a tedy peníze.

Jelikož jsem ale přesvědčen, že máte být hlídacími psy demokracie a nerad bych viděl, že skončíte jen lízáním genitálií (obrazně řečeno), tady je malý nápad, jak byste mohli použít ten internet ku prospěchu vlastnímu i společenskému.

Článek jako projekt

Vezměte si příklad z Kickstarter a oslovte svoje čtenáře s tím, že chcete pořádně prošetřit X, ale potřebujete k tomu Y peněz. Udělejte tomu promo stránku na webu, která se bude dobře sdílet. Musí prodat, takže video rozhovoru s novinářem (týmem), který už má něco za sebou, odkazy na jejich skvělé minulé články atd. atp.

Řekněte částku, kterou budete na projekt potřebovat.

Nechte lidi přispívat přes SMS, platební kartou, PayPalem. Udělejte několik vrstev příspěvků. Základní za 30 Kč, vyšší bude 90 Kč, ale ten dostane celý článek ještě v PDF (nebo ebook) přímo do mailu a bez reklam.

Nechte sponzorovat firmy. Omezený počet pozic, ať je z toho taky trochu prestiž. Dostanou logo k článku a do PDFka těch, co přispěli jen 30 Kč.

Řekněte předem, že pokud se do daného data nesejde dostatečně velká částka, všechny peníze dáte na určenou charitu.

Jasně, maluju tu tlustým štětcem, ale snad je to dostatečně ilustrativní. Myslím, že za pokus to stojí.

Mimochodem, novináři, potřebujete k uspořádání takovéhle akce vůbec noviny? Nemáte tak dobré jméno, že byste to mohli sfouknout sami a výsledek publikovali na svém blogu? A když ne, tak proč ne?

A analogicky to platí pro televizi a rádio.

PS: K napsání mě inspiroval článek Martina Malého, který mě nejdřív přiměl ke komentáři a pak už mi to nějak leželo v žaludku.

„I love free software and could not have built my site without it. But free web services are not like free software. If your free software project suddenly gets popular, you gain resources: testers, developers and people willing to pitch in. If your free website takes off, you lose resources. Your time is spent firefighting and your money all goes to the nice people at Linode.”
maciej, tvůrce Pinboard

Via @jankubr, @DHH

HTML5 logo

Když jsem napsal „Proč je vítězství HTML5 nad flashem dobré pro všechny”, zdálo se mi, že z něj vyplývají kromě jiných i tyhle dva úhly mého pohledu:

  1. Jde mi o vítězství nad flash playerem, tím pluginem, který je nutný pro chod aplikací vytvořených v programu Flash.

  2. Na celou záležitost se dívám z pohledu vývojáře web aplikací.

Z komentářů jsem pochopil, že jsem selhal v obou bodech a tímto předkládám ctěnému čtenáři reparát.

Čtěte dál

Přidáno 15. 10. 2012: Tento článek má volné pokračování v mém příspěvku HTML5 vs. Flash player

Z tiskové zprávy Adobe:

„Our future work with Flash on mobile devices will be focused on enabling Flash developers to package native apps with Adobe AIR for all the major app stores.

We will continue to leverage our experience with Flash to accelerate our work with the W3C and WebKit to bring similar capabilities to HTML5 as quickly as possible, just as we have done with CSS Shaders.”

Tedy, Flash (jako program, vývojový nástroj) bude od nynějška cílen na vytváření nativních aplikací pro mobilní platformy a to, co jsme znali my jako flash na webu se přesune do HTML5 (používáno jako zastřešující termín pro kombinaci HTML5, CSS3 a JavaScriptu.). Z toho logicky plyne, že na to bude jiný vývojový nástroj, třeba Adobe Edge.

Pak jsme vyměnili pár tweetů…
Čtěte dál