Nakopnutí pro investigativní žurnalistiku

Mílí pracovníci masmédií a novin zvlášť,

všichni víme, že prožíváte dlouhodobou krizi. Váš obchodní model se rozkládá. Když jste byli jediným prostředkem, přes který se dala oslovit tu lépe, tu hůře cílená skupina lidí, život byl fajn. Vaše firmy ztloustly a zblbly. Ale po tlustých létech přišla léta hubená a snad už vám dochází, že jich nebude jen sedm.

Na investigativní žurnalistiku nejsou peníze, protože výsledky její práce mají ve vašem obchodním modelu mnohdy menší cenu, než narychlo spíchnutá „zpráva” o kdejaké kravině. Oboje generuje page views a tedy peníze.

Jelikož jsem ale přesvědčen, že máte být hlídacími psy demokracie a nerad bych viděl, že skončíte jen lízáním genitálií (obrazně řečeno), tady je malý nápad, jak byste mohli použít ten internet ku prospěchu vlastnímu i společenskému.

Článek jako projekt

Vezměte si příklad z Kickstarter a oslovte svoje čtenáře s tím, že chcete pořádně prošetřit X, ale potřebujete k tomu Y peněz. Udělejte tomu promo stránku na webu, která se bude dobře sdílet. Musí prodat, takže video rozhovoru s novinářem (týmem), který už má něco za sebou, odkazy na jejich skvělé minulé články atd. atp.

Řekněte částku, kterou budete na projekt potřebovat.

Nechte lidi přispívat přes SMS, platební kartou, PayPalem. Udělejte několik vrstev příspěvků. Základní za 30 Kč, vyšší bude 90 Kč, ale ten dostane celý článek ještě v PDF (nebo ebook) přímo do mailu a bez reklam.

Nechte sponzorovat firmy. Omezený počet pozic, ať je z toho taky trochu prestiž. Dostanou logo k článku a do PDFka těch, co přispěli jen 30 Kč.

Řekněte předem, že pokud se do daného data nesejde dostatečně velká částka, všechny peníze dáte na určenou charitu.

Jasně, maluju tu tlustým štětcem, ale snad je to dostatečně ilustrativní. Myslím, že za pokus to stojí.

Mimochodem, novináři, potřebujete k uspořádání takovéhle akce vůbec noviny? Nemáte tak dobré jméno, že byste to mohli sfouknout sami a výsledek publikovali na svém blogu? A když ne, tak proč ne?

A analogicky to platí pro televizi a rádio.

PS: K napsání mě inspiroval článek Martina Malého, který mě nejdřív přiměl ke komentáři a pak už mi to nějak leželo v žaludku.

5