Nechci ten tweet zadarmo

Vybavujete si tu povídku Šimka a Grossmana Exkurze do ZOO, jak pan učitel „nechce slevu zadarmo”? Když se to „zadarmo” správně podá…


Vzpomněl jsem si na tu scénku, když Twitterem nedávno proběhla vlna:

Just got Rucksack for Mac OS X completely free. Nothing paid! Really awesome! But hurry, only until March 23rd at http://www.macbuzzer.com

Rucksack je software pro práci s komprimovanými soubory, který zvládá asi všechny formáty, které existují a podle screenshotů vypadá rozhraní docela pěkně.

Podíl uživatelů Maca — vzhledem k tomu, jak často posílám na Twitter něco kolem Applu — je mezi mými followery asi větší než u většiny z vás, ale i tak jsem se divil, jak úspěšný tenhle marketingový tah byl.

Představuju si, že většina uvažovala takhle: „Tyjo, aplikace, která normálně stojí 24 EUR, je ke stažení zdarma. Dobrá zpráva!” A s radostí se jali tu dobrou zprávu šířit.

Podle titulku článku asi tušíte, kam mířím. Jasně, že ta aplikace nebyla zadarmo. Ti, co nabídky využili, zaplatili tím, že propůjčili svůj hlas na Twitteru dané firmě, protože to byla nutná podmínka pro stažení aplikace.

Každý si může lehce spočítat, na kolik v daný okamžik ocenil jednoho svého followera. 24 EUR / followers. Třeba při 100 followerech to dělá (při 25,00 Kč/EUR) 6 Kč.

Racionální úvaha by měla být: „Chci software na práci s archivy tak moc, abych přijal takový směnný kurz?”

Ale takhle asi uvažoval málokdo. Spíš to bylo něco jako: „Mám dobrou zprávu pro ostatní a ještě dostanu zadarmo soft!”

Kdyby vás stejná firma oslovila s tím, že vašim jménem odešle email na lidi z vašeho adresáře a zaplatí stejný směnný kurz, šli byste do toho?

Aby bylo jasno, nepíšu to tu jako nějaké mravokárné vztyčení prstu. Chtěl jsem jen poukázat na to, jak snadno se rozhodujeme iracionálně, jak se transformuje marketing a přimět k úvaze, co to všechno znamená pro vás.

(Použitá ilustrace od Artdesigner.lv)

3 komentáře