Jsme vážně tak dobrý?
Přiznejte se, že se taky, minimálně někde vzadu v hlavě, poplácáváte po rameni a říkáte si: „Tyjo, nebylo to jednoduchý všechno se to naučit, ale vyplatilo se. Jsem dobrej a tak je jasný, že mám dost práce.” Užíváme si pocitu, že v tom, co je teď v kurzu — tyhlety fejsbůky, gůgli, ajfouny, twítry, džímejly… — patříme k těm, co vědí. Hej, brácho, víš, jak to myslím? Rulujem. Cajk?
A přece roste…
Shodneme se na tom, že hospodářská krize se našemu trhu jakoby vyhnula? Kam se podívám, všichni, kdo se motají kolem webu, nevědí, kam dřív skočit. Škoda, že nejsou k dispozici nějaká statistická čísla, moc rád bych totiž viděl meziroční změnu v penězích utracených za weby a související služby. V době, kdy ekonomika klesá, některé obory objevují nová dna, jede web dál, jakoby se nechumelilo a pořád není dost lidí.
Nestojí to za zamyšlení?
Kouzla našeho trhu
Já měl tak nějak pod kůží pocit, že ty opravdu snadné časy byly někde mezi 1997 – 2002 a od té doby už se rychle přiostřuje. Dneska mi došlo, že vůbec ne, spíš je tu další zlatá vlna. Proč?
1. Máme zboží, které každý chce
Kdo není na webu, jako by nebyl. To je fakt. Kdo/co dneska vlastně web nepotřebuje?
2. Stálý příliv nových zákazníků
Jakákoli nová firma, nový spolek, nová instituce, nové projekty již existujících klientů… cokoli… naše služby automaticky chce.
3. Naše zboží vyžaduje péči
Nejen, že musí koupit, ale to, co si koupí, je potřeba udržovat, rozvíjet, ladit. Další snadné, trvalé příjmy pro nás.
4. Zabudovaný poločas rozpadu
Přes jakoukoli péči se za určitý čas — samozřejmě odlišný pro různé projekty, ale velmi konzervativní odhad bude 4 roky — daný výtvor prostě zničí. Známe to všichni: Portfólio produktů klienta se rozšíří tak, že je potřeba jiná struktura, jiný layout, nové funkce… prostě se automaticky začíná nanovo.
Melouny
Viděl jsem náš trh jako rozříznutý meloun, ze kterého se už ten šťavnatý střed vyjedl a blížíme se k okrajům. Jenže náš meloun se díky výše uvedenému stále zvětšuje a zatím asi rychlejším tempem, než jsme schopni jíst. Navíc se občas dokonce objeví nějaký další meloun, o kterém jsme ani nevěděli (Flash, SEO, web aplikace…).
Takže, jsme vážně tak dobrý nebo jen nedoceňujeme, v jak příznivém prostředí podnikáme?
Tu máte rukavici, holomkové! ;)
… a kdyby v těch melounech nebyly pecky, tak je to dokonalé :)
Hezky řečeno, mám stejný pocit… plác plác ;)
Pěkná slova, souhlasím.
Problém je jen v tom, že aby tahle země a společnost za něco stála jako celek, tak by se do podobného melounu mělo dostávat co nejvíc lidí. A nemyslím tím přímo do IT nebo webu, ale do oborů, které jsou založené na znalostech, vzdělání a na tom, že člověk oprvadu něco umí. Protože jinak ten náš meloun začne dřív nebo později chytat hnilobu z jincýh, ne tak zdravých, štavnatých a rostoucích melounů.
Velmi dobre, jen technicka:
„Přes jakoukoli péči se za určitý čas — samozřejmě odlišný pro různé projekty, ale velmi konzervativní odhad bude 4 roky — daný výtvor prostě zničí. Známe to všichni: Portfólio produktů klienta se rozšíří tak, že je potřeba jiná struktura, jiný layout, nové funkce… prostě se automaticky začíná nanovo.“ … v tom pripade byl spatny navrh. 4 roky by mel web vydrzet i pres neustale zmeny. Nedelam si iluze, vim ze mnohe weby nevydrzi ani nekolik mesicu, ale to neni moc profi.
Na argumenty kašlu, budeme jednou pozitivní. Plác, plác :-)
krome formulace „minimálně někde vzadu v hlavě poplácáváte po rameni“ ;-) to mohu cele podepsat.
kdybych si chtel hrat na pesimistu, poznamenal bych jeste neco v tom smyslu, ze skutecne problemy vznikly na jinych trzich (finance, usa) a nas meloun zasahnou s urcitym dopravnim zpozdenim.
to vsak si nemyslim, naopak: zazil jsem nastup webu u nas v polovine 90. let a mel jsem podobny pocit, jako mam dnes: objevuji se nove moznosti, nove technologie a nove vyzvy a celek roste rychlosti vetsi, nez je rychlost, s jakou roste vybydlenej prostredek ;-)
dik za skvely postreh a preju, at se zivnost dari a rozviji!
@bver: Cože, ty se v hlavě nepoplácáváš po rameni? :-D Nj, v jednu ráno na mě sedla múza, tak jsem to vysypal, jak to chtělo ven a pak už mi to přijde takový neautentický narušovat to nějakým větším uhlazováním.
@Botanicus: A nojo, porád… to byl takový vzletný náčrtek, no :)
[...] článek: jan korbel // Jsme vážně tak dobrý? Další články s podobnou tématikou:jan korbel // Spouštíme Fakturoid blogjan korbel // [...]
Tak pěkně to vystihují třeba letošní volby, kdy strany dávají do internetové propagace podstatně více peněz než kdykoliv dříve. Také připojení k internetu stále nevlastní kolem 50% obyvatel ČR (neznám přesná čísla, kdyžtak mě opravte) což je slušný potenciál. Zkrátka o zakázky asi ještě hezkých pár let nouze nebude…
Hehe, tak to je moc pěkně napsané a nezbývá než souhlasit.
Krize se webového prostředí dotkla méně, ale nedá se říct, že se mu vyhnula. Velké i malé firmy škrtají a to se projevuje i v penězích, co tečou do webu. Dost bych řekl, že záleží v jakém oboru se ta firma pohybuje.
zajímává úvaha. trochu obecněji: myslím, že na tuhle krizi se už chvíli zadělávalo a je to to nejmírnější, co se mohlo stát – internet je tu deset let a za tu dobu se svět změnil k nepoznání. mohlo to přeci dopadnou mnohem hůř… a pořád ještě může :)
To se mi líbí ;)
Souhlasím s tím, že je ve webech boom a proto se této oblasti krize moc nedotkla, pokud vůbec. Nicméně jsem ve svém životě viděl už několik boomů a všechny měly podobný průběh. Nedostatek lidí a zlaté časy, pak saturace, konsolidace a útlum. V případě webů je to celé takové raketové, proto útlum čekám relativně brzy – leta. Tedy to většina současných účastníků zažije.
Berka: Jasně, o tom tenhle článek měl nepřímo být. Teď máme zlatý časy, ale nemyslete si, že budou trvat věčně. Na druhou stranu, vidím ještě spoustu prostoru, kam náš obor poroste. Ale určitě budou čím dál větší nároky na znalosti lidí a hlavně to budou nároky na znalosti z více oborů, které spolu dřív nesouvisely.
BTW : Melouny bez pecek jsou k nalezení na nejlepsimelouny.cz ;)
Investice do webu se prostě vyplatí (= efektivní investice) a je celkem jedno jestli je finanční krize nebo ne.
Proto se můžeme všichni poplácat po zádech za to, že pracujeme v tomhle oboru, ne proto že jsme dobří.