Nejsou redakční systémy škodlivé?

Když jsem se někdy kolem roku 2000 poprvé setkal s redakčním systémem, přišlo mi to jako skvělý nápad. Klient si může sám spravovat stránky, platí za to a my máme víc času na jiné výnosné aktivity. Už si to nemyslím.

Všichni jsou spokojení


Obchodní model se zdá výhodný pro všechny strany. Klient si za menší poplatek pronajme možnost upravovat si stránky kdykoli potřebuje a není vázaný na to, kdy se k tomu dostaneme my, správcové stránek, kteří většinou nemáme čas na nudné aktualizování, protože děláme nový web někomu jinému a poplatek z redakčního systému pro nás představuje „peníze za nic”. Ušetřili jsme čas pro výnosnější činnost, než jsou aktualizace a ještě za to dostaneme zaplaceno.

Po pár letech nasazení redakčního systému u několika klientů jsem dnes přesvědčen, že redakční systémy škodí jak klientům, tak nám.

Problém č. 1 – HTML

Celá výše uvedená úvaha padá s tím, že taková sekretářka na straně zákazníka samozřejmě HTML neumí. Takže nasadíme WYSIWYG editory, které vypadají jako ten Word, co dobře zná. Ale auha, ono to stejně nefunguje. Tuhle si to nechá formátování z Wordu, ze kterého to kopíruje, tamhle nejde zarovnat ten obrázek, tady to má úplně jiný font…

Slavná nezávislost na správci stránek je u šípku.

Výsledkem pak je buď naštvaný nebo omlouvající se telefonát (podle povahy sekretářky), že je to zase celé rozhozené a jestli bychom to nemohli opravit. Takže celá slavná nezávislost na správci stránek je u šípku.

Jsou i klienti, kteří se tím vším nějak prokoušou, stráví třeba i několik hodin zápolením s WYSIWYG editorem, až slavně zvítězí a ten obrázek už nevylétává z okraje stránky. Hurá, hurá, to jsme ale ušetřili. Zaplatili jsme pár set (minimálně) korun na měsíčním poplatku za systém a při každém publikování novinky tím pověřený člověk zabije celé dopoledne a je na pokraji zhroucení.

Kdyby tu aktualizaci předali nám, byla by to práce na čtvrt hodiny a za to dopoledne by se tam objevila taky.

Nechci, aby se moji klienti museli učit HTML a nevěřím, že se někdy objeví takový WYSIWYG, který by zmíněné problémy eliminoval.

Problém č. 2 – Typografie

Sekretářka netuší, že ta oranžová tam sedí asi jako Bobošíková na Hrad.

I kdyby se nakrásně takový editor objevil bude tu stále jiný problém – typografie. Ona totiž sekretářka vybavená hypoteticky neprůstřelným editorem pořád netuší, jaký je rozdíl mezi patkovým a bezpatkovým písmem, že centrované nadpisy nejsou konzistentní se zbytkem webu, a že ta oranžová tam sedí asi jako Bobošíková na Hrad. A to se nezmění nikdy, tím jsem si jistý.

Samozřejmě, na tohle si klienti nestěžují, protože si to neuvědomují, ale každý web je nejen jejich vizitka, ale i naše. To je ten viditelnější důvod, ale pak taky sakra ten web mají, aby jim přilákal zákazníky, takže když bude vypadat špatně, bude jim vydělávat méně a oni pak budou mít i méně peněz na další investice, neřku-li dojdou k závěru, že je to celé naše vina a půjdou k jinému správci stránek, který jim ukáže demo svého redakčního systému, kde tohle všechno funguje bez problémů. Ha, ha…

Problém č. 3 – Ztráta kontaktu s klientem

V neposlední řadě se redakčním systémem okrádáme o to, že víme, co se u klienta děje. Pokud bude jediná komunikace za měsíc o rozhozeném formátování publikovaných článků, není moc prostoru pro zjištění, jaké jiné problémy řeší. Třeba by potřebovali pomoct s komunikací se svými dodavateli, udělat anketu, naprogramovat nějaký systém pro zpracování ceníků atd.

Takový klient se vám po roce placení redakčního systému ozve, že chce změnit nastavení serverů někam jinam, protože mu novou verzi webu udělala jiná firma.

Jaké jsou vaše zkušenosti?

Upraveno 17. 2. 2008: David Grudl reagoval svým článkem. Rozhodně stojí za přečtení, včetně komentářů.

22